Vyplácí se odvaha?

Zemřel sir Nicholas Winton. Člověk statečného srdce. Zachránil bezmála 700 duší. V době nejtěžšího kolapsu Evropy 20. století. V pomoci riskoval nejen svůj život. Tento týden zemřel ve věku 106 let. Odešel v kruhu své rodiny. Kdo by si takový odchod nepřál? Boží odměna za hrdinský čin?

Dnes žijeme další kolaps Evropy. Takový, jaký odpovídá 21. století. Ekonomická krize, imigranti, terorismus. A za tím do očí bijící nerovnováha mezi euroatlantickou civilizací a zbytkem světa. Nerovnováha, která může mít vedle „stěhování národů“ další, mnohem vážnější důsledky.

Minulý pátek teroristický útok v tuniském Sousse. A také ve Francii a v Kuvajtu. Událost v Tunisku mě mimořádně zasáhla nejen proto, že jsem na počátku 21. století v Sousse byla. Tehdy jsem si pochvalovala, jak dochází k rovnováze mezi tím, co může nabídnout Evropa (rozuměj turisty ochotné utrácet na místě své peníze) a Afrika (své podnebí, prostředí a dobré služby v resortech). Útok v Sousse vnímám jako opravdu první velký útok na toto vyrovnávání. Zabití turisté na hotelové pláži. Radikální islamisté zacílili přesně. Jak po této zkušenosti užívat klidnou dovolenou, když na plážovém lehátku bude turista sledovat každé šustnutí? A důsledek? Kolik zmarněných plánů a šancí zaměstnanců afrických letovisek a jejich rodin. Kolik to vyvolá obav a strachů, které mohou přivést člověka až do krajností?

A v Evropě téměř absolutní chaos ohledně přicházejících imigrantů. Strach nejen ze samotného ohrožení z přívalu lidí bez kořenů v evropské zemi. Strach z ideologie, která je nemilosrdná. Zcela chápu. Touha přežít je silná. A přežít chce každý. Přežít chtěl určitě i Nicholas Winton. On ale za stovkami dětí viděl konkrétní osud, jedinečný život.

Obávám se, že my, v našem multikulturním zmatku právě na jedinečnost každého lidského života zapomínáme. Bez ohledu na to, jak jsme kdo statečný. Příliš nám nedochází, že hledání rovnováhy, kterého jsme svědky, není jen důsledek tlaku třetího světa. Možná daleko více je to důsledek toho, že sami opouštíme hodnoty, na kterých naše euroatlantická civilizace stojí. Mimochodem ve stejný den, kdy fanatik povraždil v Sousse 38 lidí, se USA radovaly z toho, že se konečně v celých státech  podařilo prosadit sňatky homosexuálů. Tyto dvě zprávy vedle sebe  promlouvají docela jasně. Oheň nedoutná, ale už dost dobře hoří. Stojíme u něho všichni. Někdo v záři plamenů vidí davy, někdo jednotlivé obličeje. Co by asi viděl sir Winton?

Čtvrtek 2. 7. 2015

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *