Dobrořečit, nezlořečit

S mými klientkami v domově seniorů Praha 2 jsme začaly s novou knihou. Dočetly jsme Babičky a andělé Eduarda Martina a začínáme jeho Andělé nás neopouštějí.

andělé nás neopouštějí

Jedna povídka vypráví o knězi, který byl za minulého režimu vězněný. Nikdy si nestěžoval. Dokonce ani tehdy, když někdo z jeho horlivých známých věznitele haněl. Tento kněz měl totiž heslo – dobrořečit, nezlořečit. Vzpomněla jsem si na sobotní procházku po kostelech Prahy 2. Tuším, že u Panny Marie Bolestné nás otec Josef upozornil na štuky kaple, kde byly jazyky. A vysvětlil nám symboliku – jazyk může být nebezpečnou zbraní. Tak jsem to babičkám hned řekla. Když se někoho zeptáte na desatero, většina odpoví pátým přikázáním Nezabiješ. Právě v tomto přikázání je však nejen zapovězení vraždy, potratu, eutanazie, ale také hněvu, pomsty, nenávisti. A to jsou projevy, které souvisejí s jazykem, se slovem. Slovem, tedy jazykem jde těžce zranit, nebo významně posílit. Takže docela dobré heslo: Nezlořečit, dobrořečit!

Úterý 26. 4. 2016

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *