Archiv pro měsíc: Březen 2016

Velikonoční neděle

Po čtyřicetidenním půstu se každý rok těším na maso. Dopřávám si ho většinou v podobě kachničky. Letos jsem ji měla s mými drahými, s rodinou Karolky. Připravovala jsem jen předkrm, červené a bílé zelí a lokše. Na místě v jejich krásném domově. Maminka Karolky však měla v rukávu opravdový zlatý hřeb. Pusinky se šlehačkou a malinami. A milý Erik skvělé Bordeaux. Mohla jsem jen ret smočit, protože ztrátu jedné hodiny ze změny času jsem kompenzovala cestou vozem. Ale ani to mi krásnou atmosféru rodinného oběda na Boží hod velikonoční nemohlo pokazit.

neděli u Karol Neděle 27. 3. 2016

Vigilie

Už třetím rokem si nenechám ujít "rozsvícení," jak vtipně uvádí kolega Jiří, u sv. Ignáce. Přes den příprava velikonoční nádivky. Vyrazila jsem kvůli kopřivám na Albertovské stráně. Kopřivy nikde. Tak jsem posekala celý pytel špenátu. Před odchodem na Vigilie už nádivka v troubě. Začínali jsme na dvoře jezuitské rezidence. Svěcením ohně.

oheň svěcený

Po rozsvícení svící při příchodu do kostela tajemná atmosféra. Po zhasnutí svící začátek Vigilie v temném chrámu.

temný Ignác

Po čteních, zpěvech a modlitbách zázrak rozsvícení kostela. Působivé, velkolepé! Světlo života. Letos šest katechumenů přijímajících křest.

katechumeni 16

Po mši s Lenkou a Jiřím ke mně na hotovou velikonoční nádivku. Byla dobrá, večer skvělý. Jen ta jedna hodina ztracená kdesi ve změně času nám chyběla.

Sobota 26. 3. 2016

 

Zelený čtvrtek

Sv. Ignác. Na začátku Křížová cesta. Čtrnáct zastavení, čtrnáct modliteb, čtrnáct rozjímání. A poté mše s mytím nohou na památku Ježíšova aktu. Velká oslava. Silný zážitek.

Zelený čtvrtek2 Večer po čtyřech měsících cesta autem. Po dobití baterie. Vozu a mé! Čtvrtek 24. 3. 2016

Květná neděle

Začátek Velikonoc s Květnou nedělí. Křížová cesta - čtvrté zastavení, setkání Ježíše s Matkou. U sv. Ignáce nejprve celá Křížová cesta podle 073.

květná Poté svěcení ratolestí s průvodem kostelem. A doma velikonoční výzdoba. velikonoční výzdoba Příprava na Svatý týden v plném proudu, ale v pokoji. Letos se obzvláště těším. Neděle 20. 3. 2016  

S autorem

Pondělní setkání. Na Modré pondělí. Nejprve nám. Míru a čaj s mazancem - slavnost Prahy 2. A poté mé milé dámy v Domově seniorů. Tentokráte beseda s autorem právě čtené knihy - Babičky a andělé. Krásné setkání. Martin Petiška, syn Eduarda Petišky. Vyprávěl dámám, jak ho napadly krátké příběhy rozhovorů babičky se čtyřletým vnukem, vyprávěl o svém tatínkovi i mamince, která dosud žije. Vyprávěl i o smrti a naději, o lásce, vztahu a úsměvu. Krásné setkání. Jen jsem si zapomněla pořídit foto. Ale třeba ještě někdy...

Úterý 22. 3. 2016

Sobotní vítání jara

Společenský den mi začal na Febiofestu. Febiofest

Dáma v dodávce. S Maggie Smithovou. A když v multikině, tak s nepostradatelným pop cornem a colou. Krásné pohlazení. A pak na vítání jara do chatičkové kolonie na Palmovce. Zimu jsme řešili topením v barelu a kochali se výhledem na Prahu.

zahrada na Palmovce Skvělé občerstvení, milí hostitelé i hosti. A vlídná obloha. jaro na Palmovce Navzdory předpovědím počasí nepršelo. Krásný jarní večer! Sobota 19. 3. 2016

Pád

Křížová cesta - třetí zastavení, Ježíš poprvé padá pod křížem. "Kříž byl těžký a Ježíš upadl – možná byly na cestě kameny, možná do něho někdo strčil… My také z různých příčin zakopáváme. Někdy to bolí více, někdy méně, někdo se nám směje, jiný pomůže. Vždy ale můžeme mít před očima Ježíše, který se zvedl a statečně šel dál." Pátek 18. 3. 2016

Kříž

Křížová cesta - druhé zastavení, Ježíš přijímá kříž. Je bičován, ponižován. Přijímá s pokorou, bez reptání. Za nás. - Přijmout své trápení, utrpení, je jedna z nejtěžších věcí člověka. Jak říká otec Josef: "Bůh přichází, aby ti pomohl s tvým trápení. Jak mu asi je, když mu začneš vyčítat, proč právě tobě se to stalo!" Druhé zastavení je jasná zpráva!

Čtvrtek 17. 3. 2016

Bolest odsouzení

Křížová cesta - první zastavení, Ježíš před Pilátem. Odsouzení Ježíše. Nespravedlivé. On přijímá odsouzení bez obrany, přesto že ví, že je v právu, neprovinil se. Kolikrát jsme každý byli v podobné situaci? Je to utrpení? Soud, který nad tebou někdo vyřkne, bolí. Kolikrát jsme takovou situaci viděli u druhých? Jak se zachovat? Dokážu se vždy postavit na stranu slabšího? Bez ohledu na svůj prospěch? Dokážu přijmout soud s celým jeho utrpením? Ježíš byl sám, my máme Jeho.

Středa 16. 3. 2016

Kámen

Návštěva z Břestku. Tentokráte u mého Nejdelšího kamaráda v První Pivní Tramway. Tram-Lenka

Vidno, že bylo veselo. I když proběhly i vážné diskuse. Třeba o farizejství. Ve smyslu okázalostí v době půstu atd.. S mým milým Radko. Jsem moc ráda, že mu leží na srdci stav mé duše. Komu jinému by mělo. Je to vzájemné. Poučná debata. A na závěr krásný Radkův vtip: Cestovatel se v jakémsi africkém kmenu dostane do zajetí a hrozí mu krutá smrt. Cestovatel se obrátí k Bohu v zoufalství: " Bože, tak to je konec. Zabijí mě a snědí. Jsem zcela v ztracen!" Náhle se tomuto muži zjeví anděl: "Ne, teď nejsi ještě ztracen. Vezmi kámen a hoď ho na hlavu náčelníka." Cestovatel to udělá, náčelník padá k zemi mrtvý, celý kmen se k němu v hrůze seběhne. "Tak a teprve teď jsi ztracen!" říká cestovateli anděl. - úžasný obraz o relativitě a o smrti. Zemřít, nebo zabít? Díky, Radko!

Všichni 1 Neděle 13. 3. 2016