Archiv pro měsíc: Prosinec 2015

Praha-Břeclav-Lednice

Ve vlaku nás bylo deset. Už cestou na místo určení jsme slavili. Čtyři Střelci – 80, 70, 59 a 55. My hotel v Lednici s kapacitou 65 dvoulůžkových pokojů, 1 třílůžkový, 1 čtyřlůžkový a 3 apartmány jsme měli, myslím, celý pro sebe.

jako vážně

Čtyřchodovou večeři provázela degustace vín z farmy majitele hotelu. Ostatně husí hody byly také z místního chovu.

husa

Přestože nás bylo u stolu deset…

partička

… narozeninový dort jsme už nezvládli.

dort

Vezl se do Prahy.

Neděle 6. 12. 2015

 

 

Střelci slaví!

Na Mikuláše jsem se rozhodla mít čistá okna. Tak jsem myla. Pomalu, v klídku. S radostí. A večer balení na zítřejší cestu na Moravu. Jedeme tam, čtyři střelci, slavit. 55, 59, 70 a 80. To už je něco! Těším se. Jen nevím, zda se mi do kufru vejde ještě něco jiného. 🙂

oslava střelců

Sobota 5. 12. 2015

Táhla jsem býčka

Od známého jsem nakoupila maso. Z mladého býčka. Nějak jsem to neodhadla. Velká taška plná asi sedmi balíčků. Dost těžké. Ve druhé ruce neméně těžká taška s dárky pro mé blízké střelce. Pro vyrovnání váhy, říkala jsem si na začátku cesty domů. Netušila jsem, do jakého dobrodružství jsem se pustila. Ruce mi cestou klesaly níž a níž. Na světlech jsem s taškami nejprve opatrně, později docela drsně plácala na zem. A hekala. Asi 300 metrů před domovem jsem se v duchu proklínala. To jsem se snad zbláznila! Vždyť se mi to ani do mrazáku nevejde! A to vše, co teď nesu s rukama už téměř u kotníků, budu posléze nosit na břiše a zadnici atd.. S vypětím sil jsem s taškami přistála v předsíni. Zcela utahaná. – Ale dnes jsem půl jednoho balíčku připravila, dušené na hořčici. Stálo to za to!

Pátek 4. 12. 2015

Sváteční den

Někteří mí vrstevníci při oslavě narozenin říkají: „No, to už není co slavit!“ Nevím. Možná je to jenom tak, aby řeč nestála. Já si myslím, že čím je člověk starší, tím více důvodů k oslavě. Ne kvůli rokům minulým. Kvůli dalším možnostem, které s každým rokem (měsícem, dnem, hodinou, minutou, vteřinou) dostáváme. V takový den je dobré poděkovat. Děkuji svým rodičům, kteří už jsou na druhém břehu. A děkuji Bohu. I když momentálně smrkám, kýchám, prskám a je mi všelijak, je život skvělý. A můj květinový koutek také, ne?

květinový koutek

Čtvrtek 3. 12. 2015