Archiv pro měsíc: Srpen 2015

Domluvená schůzka

Páteční večer ve vinohradském Vínečku. Tradičně poslední pátek v měsíci. Vínečko

Hezké, i když závěr trochu dramatický. Ale konec dobrý, všechno dobré. Sobota na náplavce. Domluvená schůzka se synem a posezení u aperolu.

aperol bez Matěje

Trochu se nepovedlo, syn nedorazil. Volal odpoledne, že zaspal. Inu, každý to nějak máme.

Sobota 29. 8. 2015

U doktora

Nechodím k lékařům. Díky Bohu to nepotřebuji. Mám takovou dávnou zkušenost, že mi to opravdu do čekárny lékaře netáhne. Dnes jsem se vydala na ORL. 14 dnů mě střídavě píchá v jednom a druhém uchu. Teď už spíše nahoře na hlavě. Klinika na Vinohradech. Čekala jsem asi čtvrt hodiny. Pak prohlídka - vše zcela v pořádku. Zřejmě bolest od krční páteře z automobilové klimatizace. Tak fajn. Příště jedu jen se šálou. 🙂 A Bohu děkuji.

Čtvrtek 27. 8. 2015

Migrace

Velký úkol stojí před Evropou i před každým Evropanem. Imigrační vlny nepolevují, spíše naopak. Přesouvání stovek tisíc lidí z kontinentu na kontinent. Proč vlastně? Útěk před válkou, ohrožením života, do lepších životních podmínek a taky možná pro boj. Zcela ideologický.  Kolikrát v dějinách lidstva se už stalo. Bylo to však někdy tak masivní jako dnes? Snad při dávném stěhování národů. Dnes opět stěhování národů. Z Afriky, blízkého i dálného Východu do stařičké Evropy. Evropy docela blahobytné. Evropy plné vznešených myšlenek a méně vznešených regulací. Evropy, která se vcelku dobrovolně a jako by s "úsměvem idiota" vzdává svých židovsko-křesťanských kořenů.

Jakékoli médium člověk dnes pustí, najde debatu o imigraci. V podstatě vždy o jediném - balancování mezi přijetím, pomocí právě v duchu křesťanských hodnot a na druhé straně strachem, vzhledem k islámskému státu a džihádu zcela oprávněným, který si vysluhuje označení xenofobní. Všechny debaty mají ale jedno společné - bezradnost. Politiků, médií, lidí. Zkrátka všech.

Co s tím? Co s migračními vlnami? Přestěhuje se Afrika, Asie do Evropy? A co bude? Kolik lidí, osudů a příběhů může Evropa pojmout? A jde opravdu jen o přesun nebo o něco víc?

Věru podivné tápání po euroatlantické ekonomické krizi konce 90. let vzniklé ze zpovykanosti západní civilizace. A nyní přicházejí lidské bytosti maximálně s baťůžkem, ve kterém mají vše své. Schopni spát na holé zemi. Připraveni. Připraveni, na rozdíl od Evropanů, ke všemu. Jak asi novodobé stěhování národů může dopadnout!

Půl svého života jsem vzhlížela k USA jako ke skutečně svobodné zemi. Stále ještě je pro mě návštěva severní Ameriky snem. Jen už příliš nechápu její klid. Možná je zdánlivý a možná cílevědomý. Každopádně je od Afriky daleko, že? Někdy mi  slova současné elity z Bílého domu znějí jako dost profláknuté knížecí rady.

Nevím, jako ostatně v tuto chvíli nikdo, co dělat. Jak se jako křesťan vypořádat s existenciálním strachem, který všichni vnímáme. Jen někde zcela vzadu za všemi myšlenkami se ozývá slabý hlas: "Více než o příchozích, je to o vás!" Jsem Evropanka a tak to beru docela vážně.

Středa 26. 8. 2015

Ženáči!

V pondělí, ještě před ochodem k babičkám, jsem se probírala svatebními fotkami. A došlo mi, že pozvání na svatbu v mém věku je opravdu pozoruhodné. Většinou se s kamarády poslední roky setkáváme na pohřbech. Svatby se dějí, ale jsou to obřady našich dětí, na které se zvou jejich kamarádi, nikoliv naši. A tak jsme si všichni svatbu Markéty a Milana řádně užili. Ať jim společná cesta životem vyjde!

M plus M Pondělí 24. 8. 2015

Po svatebním mejdanu

Nevím, zda to bylo tím, že většina svatebčanů byla, no řekněme, vyššího věku či to bylo prostředím. Žádný skandál, žádná rvačka. Nikomu nebylo špatně a vše dobře dopadlo. Po deváté ráno jsme se sešli na česnečce.

po svatebním mejdanu Pak příprava výslužky a s mou posádkou vozu směr Praha. posádka auta Vzpomínka na obřad, veselí a ženy rodu vydržela. baby Neděle 23. 8. 2015      

Svatba

Po dlouhé době jsem byla pozvána na svatbu. Milá povinnost. Zvláště když nevěsta Markétka a ženich Milánek patří k mým zvláště milým. Kamarádi si pro mě přijeli až domů a cesta byla skvělá.

cestou

Na chatu nedaleko Českého Dubu se postupně začali sjíždět další svatebčané. Včetně Eugena, který přijel hrát s Folimankou Blues až ze Slovenska. Čerstvě ostříhaný.

Eu a chatičky

Pivko na uvítanou a pak hajdy na obřad do Podještědského muzea v Českém Dubu. Svatba jako řemen! V doprovodu Chlapeckého sboru z Hradce Králové.

obřad

V podvečer hodování, výklad o čepovaných pivech a muzika až do rána - Folimanka Blues a Fanka Gang z Hořovic. Spát jsme šli pozdě. Opravu pozdě.

Sobota 22. 8. 2015

   

Rajčata

Miluji rajčata. Je to nejen má hlavní zelenina, ale i jeden z mých hlavních pokrmů. Za bolšana rajská v zimě nebyla. Teď mám doma rajčata v jakýkoli čas. Kdybych nic jiného neměla, rajčata být musí. Tuto lásku mám zřejmě po tatínkovi. Pamatuji se, že když jsem byla malá, tak vždy na konci léta koupil táta horu rajských, sedli jsme si s nimi na balkón, v ruce každý slánku a jedli jsme a jedli, dokud jsme tu horu nezdolali.

Dnes přijdu ke své kadeřnici a čeká mě tam skvělé překvapení. Sáček plný čerstvých, na zahrádce vypěstovaných rajských. Čerstvá ze zahrádky mají ještě lepší chuť a hlavně vůni. Sedím na terase a jdu si pro slánku. Není ten život báječný!!!

rajčata Pátek 21. 8. 2015

Výjezdovka

Výjezdní zasedání někdejšího předsednictva Rady ČRo. výjezdní předsednictvo Trochu jsme ugrilovali a trochu popařili... B a T na terase ... s "dětmi" Tomáškem a Ájou pohráli... chlapi s Tomem a Ájou ... a také výlet k prastarému dubu do Petrohradu provedli... Tom a já

Zkrátka jsme se necelých čtyřiadvacet hodin docela snažili. Výjezdní zasedání se vydařilo.

Čtvrtek 20. 8. 2015

   

Kyjovské ozvěny

Už v Praze. Vzpomínám. Přivezla jsem si z Moravy slivovičku a také píchání v uchu. Léčím. Na noc paralen. Vybaluji, procházím program Slováckého roku v Kyjově. A narazím na knihu Pavla Černého Studánka, která měla v Kyjově křest. Tak schválně jedna básnička: Veliký svátek

Znám veliký svátek u nás doma. Znám veliký svátek krájení chleba. Už jednou jsem se řízl do krve. To, když krájel jsem ho poprvé. A tak vím, co v krajíci je krve, potu a dřiny. Krajíčku chleba, odpusť nám viny a my nachystáme bílou sůl, potřeme čistý stůl s vůní domova. Znám veliký svátek - kájení chleba.

Přivezla jsem si také "slovácký šperk." Sklenku na slivovici, která je celý den s vámi.

slovácký šperk Středa 19. 8. 2015