Archiv pro měsíc: Březen 2015

První jarní pivo

Víkendová návštěva pivovaru v Rakovníku. Velký zážitek. Skvělý výklad pana sládka, ochutnávka za studena chmeleného Bakaláře a poté v krásné hospůdce U nezbedného bakaláře v malebné části Rakovníka oběd.  Mnoho pivovarů jsem sice zatím neviděla. V rakovnickém Bakaláři jsem ale žasla nad neuvěřitelnou čistotou. Nejen uvnitř...

Rakov.-pivovar

... ale i na rozlehlém nádvoří. Prostě tady se nejen dá pít dobré pivo, ale téměř z podlahy jíst. 🙂 Naše výprava však přece jenom dala přednost malebné hospůdce. Velmi jsme si v ní pochutnali. Já třeba na skvělém lososovém tataráčku.

losos tatarák Úterý 31. 3. 2015

Odjezd do Francie

Člověk míní, Bůh mění. Na dnešní odjezd do Puy Saint Vincent jsem se došla jen podívat. Přinesla jsem kamarádům sekanou, kterou jsem jim slíbila, a s láskou autobusu zamávala. V Praze byla zácpa a na dálnici havárka, takže za 2 hodiny byli teprve u Plzně. Snad se jim v noci pojede líp. Na místě by měli být zítra odpoledne. Tak šťastnou cestu přeji nejen vyfoceným, ale celému zbytku výpravy.

odjezd do Francie Pátek 27. 3. 2015

Citát

"Krátce poté, co jsem vstoupil do semináře, jsem šel za knězem a řekl mu o bezpočtu divokých pitek během mé tříleté služby u vojenského námořnictva, a jak je mi líto času promarněného takový požitkářstvím. Kněz se k mému údivu zasmál a řekl: "Radujte se a buďte rád. Budete mít soucitné srdce pro ty, kdo kráčejí po této osamělé cestě. Bůh vaši zlomenost použije, aby se stala požehnáním pro mnoho lidí." Jak řekla Juliana z Norwiche: "Hřích nebude hanbou, ale poctou." Dualismus mezi dobrem a zlem je překonán ukřižovaným Rabínem, který smířil všechny věci. Nemusíme být zaživa stravováni pocitem viny. Můžeme přestat lhát sami sobě. Usmířené srdce říká, že bez výjimky vše, co se mi stalo, se muselo stát, abych se stal tím, čím jsem."

Brennan Manning: Otcovo dítě, 10. kap. Tlukot Rabínova srdce, str. 120, 6. odst., Návrat domů, Praha 2010

Otcovo dítě Čtvrtek 26. 3. 2015

Bez dechu

Tak se tak lopotím na terase. Příprava na jaro. Docela fuška. Tahání stromků, zametání, otírání, prostřihávání. Zkrátka úžasná zahradnická práce. A protože na terase, tak jsem přeslechla 4 telefonáty. Holt jsem nechala mobil uvnitř, v zápalu práce. Zmeškala jsem 4 velmi důležité hovory. Tak hned na jeden volám zpět. Sdělení z druhé strany přišlo jako zpráva z nebe. Zůstala jsem bez dechu a téměř jsem nebyla schopná odpovědět na zcela triviální otázku. Je to vůbec možné? Vždyť jsem to už považovala za naprosto ztracené! Jenže jsem o tom tolikrát s Taťkou rozmlouvala. Boží dary jsou neuchopitelné. Nikdy mě nenapadlo, že bych takovou věc mohla dostat v tomto "balení." A tak děkuji a děkuji a děkuji. A doufám, že se Taťkovi bude na mé uklizené terase líbit. Ostatně jakož i všem. Amen.

terasa-jaro 15 Úterý 24. 3. 2015

První jarní pondělí

V Praze modré nebe a sluníčko. Opravdu první jarní pondělí. Budiž požehnáno. - Svět v pohybu. Permanentním. Rušení schůzek na denním pořádku. 🙂 Jedna na zítřek už zrušena, uvidíme, jak s druhou. Holt, i takový je život. Tak snad citát na tento týden z mého velehradského kalendáře: "Boží Duch učí, jak se nevracet k hříchu zpět a jak nelnout k žádné z věcí tohoto světa."

1. jarní pondělí Pondělí 23. 3. 2015

5. neděle postní

Pátá postní neděle. Poslední před Velikonocemi. Ta příští už bude květná. Kostel dnes ještě před slavnostní výzdobou, ale důstojný jak vždy.

Štěpán 1

Pak strategická schůzka s obědem. Předkrm - sušená šunka s hruškou a hroznovým vínem, dále vývar z morkové kosti se zeleninou a nudlemi a hlavní chod - pečená krkovička se šafránovým špenátem a s brambory na slanině s kurkumou.

krkovička se špenátem Milí přátelé, budoucí spolu-horalé, Radka a Míla, dostali ještě ke kávičce domácí ruskou zmrzlinu. Strategická porada se vydařila. Radka a Míla Neděle 22. 3. 2015

Přátelé z Břestku

Po více než půl roce přijeli moji přátelé z uherskohradišťského Břestku, Lenka a Pavel. Pavel a Lenka

Tak jsme udělali menší tůru po Vinohradech. Nám. Jiřího z Poděbrad, Mánesovou až do Italské, na Vinohradské kávička, Anny Letenské, nám. Míru, Francouzská, Máchova, Koperníkova, U Havlíčkových sadů, park Grébovka, Perucká, Nuselská, Fričova, Na Folimance, Rejskova, park Folimanka, Na Slupi, Apolinářská, Viničná, Kateřinská. Přátelé z Pavláku pak jeli na Hlavní nádraží. Cesta do Starého Města u Uherského Hradiště jim potrvá tři hodiny. - Cesta Havlíčkovými sady potvrdila, že je první jarní den. Před Pavilonem nejsou na trávníků odpadky, ale květinky.

Grébovka-pavilon Sobota 21. . 2015  

Nová aloe

Nejsem příliš schopná pěstitelka. Navíc má cesta k půdě trvala safra dlouho! Dnes je to má radost. Jeden z nejoblíbenějších obchodů je zahradnictví. Když žiji v Praze, tak je to především zahradnictví Chládek. Už jsem tam nechala kupu peněz a hromadu času. Ale ráda. Kousky zeminy v mém pokoji a na terase, to je moje potěšení. Tento rok se mi zdařilo. Vyrašila mi nová, zatím drobná aloe.

Aloe

Mám z ní velkou radost. Nový život je vždy neobyčejné tajemství. Mé aloe miminko se má k světu. A právem pyšná aloeová matka se už těší na jarní přesazení a dalekou cestu na terasu. 🙂

Matka aloe Čtvrtek 19. 3. 2015  

Karlův most se neochodí

Slunce a cesta ze senátu. Rozhodla jsem se jít pěšky. Karlův most se zkrátka neochodí. Kampa

Most plný turistů sice není pro rychlou chůzi, ale proč se za slunečného dne nezastavit. Pohled na Staré Město a zpátky zase na Hradčany, po řece směrem k Výtoni a na druhou stranu k Holešovicím. Co víc si přát!

Vltava Cestou přes Staré Město krátké zastavení v Náprstkově ulici u domu s jelen. V něm bydlíval můj nejdelší kamarád. Vzpomínka na závěry studentských večírků, které končili v domě s jelenem s jeho tatínkem a domácí pálenkou. 🙂 Jak dávno. - A pak hajdy domů. Středa 18. 3. 2015

Důvěra na úterý

"V životě každého z nás jsou nějaké stíny a nějací kostlivci. Nezapomínejme však, že v tomto světě je něco většího - něco, co je v plné milosti a milosrdenství, trpělivosti a vynalézavosti. V okamžiku, kdy se ve svém životě přestanete soustředit na svou špatnost a začnete si všímat jeho dobroty, přestáváte si klást otázku "co jsem to udělal" a začnete si klást otázku "co může udělat on." Výčitky sobě samému pak mohou skončit. Stane se zázrak nad zázraky: můžete odpouštět, protože je vám odpuštěno, můžete se přijmout, protože jste přijati, a můžete začít budovat tam, kde jste dříve bořili. Dokážete pomáhat lidem, kteří se topí v problémech. Přijali jste totiž milost, díky níž jste byli schopni sami sobě odpustit. Důvěřujte této milosti."

Brennan Manning: Evangelium zlomených, 6. kap. Grazie, Signore, str. 78, odst. 2, Návrat domů, Praha 2008

Úterý 17. 3. 2015