Archiv pro měsíc: Leden 2015

Čistá krása

I když je někdy člověku zle. I když si připadá absurdně v absurdní skutečnosti. I když není sluníčko ani světlo na konci tunelu. I když se upíná k naději jako ztroskotanec na moři k malému člunu, přesto jsou kolem nás krásy, které dávají tušit záměr. Třeba pohled z Týnské ulice na Týnský chrám. Ta staletí dávají smysl, že?

Týnská Středa 28. 1. 2015

Šachová partie

Nehraji šachy. Několikrát jsem to zkoušela, ale vášnivě jsem tomu nepropadla. Docela mi stačí šachové partie života. A že jich není málo! Znám lidi, kteří se v nich vidí. Nepatřím k nim. Přesto někdy žasnu, jak maty a šachy fungují. Přijímám. Přijímám každou skutečnost. Přijímám každou výzvu. Přijímám každé posunutí figury. Vnímám, jak tu nejlepší partii hraje Stvořitel. A taková mě baví.

šachy Pátek 23. 1. 2015

Probuzení

"Evropa spí," prohlásil v neděli celebrující Pater na mši u sv. Ignáce, "je třeba se probudit." O probuzení mluví i různé alternativy. A také Brennan Manning.

"Skutečné napětí v rámci křesťanské obce možná není mezi konzervativci a liberály či mezi kreacionisty a evolucionisty, ale mezi lidmi probuzenými a lidmi spícími. Křesťanský otrapa souhlasí s tím, co říká Macbeth: ´Život je jen chodící stín, ubohý herec, který se hodinku naparuje na jevišti, pak zmizí a už o něm neslyšíme.´ Podobně jako chytrý člověk ví, že je hloupý, probuzený křesťan ví, že je otrapa.

Ačkoli pravda neznamená automaticky pokoru, pokora je vždycky pravdivá - je prostým uznáním, že za svůj život, za své bytí a spásu vděčím Druhému. Toto základní uznání je podstatou naší reakce na milost.

Evangelium pro otrapy je nádherné právě v tom, že nám umožňuje porozumět Ježíšovi: začínáme chápat jeho něžné srdce, to, jak se dívá na svět, jak se vztahuje k vám i ke mně."

Brennan Manning:: Evangelium zlomených, kap. Evangelium otrapů, str. 44-45, odst. 7-10, Návrat domů, Praha, 2008

Evangelium zlomených Úterý 20. 1. 2015

Hledání ztraceného času

Dnes mi přišly mailem fotky staré více než 25 let. K neuvěření! Cesta časem zpět. Zbytky z někdejšího amatérského Divadla v uvozovkách a kapela Etal. Soustředění na chalupě v Protivíně. V červenci 89. Poslouchali jsme tam na Svobodné Evropě památný projev Milouše Jakeše z Červeného Hrádku  o "kůlu v plotě." Dodnes jsem netušila, že tyto fotky existují. Všichni mladí, já v Kristových letech. Těsně před svou nejtěžší operací. Její výsledek totálně změnil můj život. Cítím v kostech tehdejší slunce, cítím vůně malého městečka, vybavuji si večer, který jsem místo u ohně strávila v posteli, protože mě skolila nečekaná viróza. Bolševik se rozpadal a my byli v plné síle. To, že za pár měsíců budeme žít ve zcela jiném státě, jsme si ale představit nedokázali.

Protivín 1989 Středa 22. 1. 2015

Vánoční kila

Druhá neděle v mezidobí. Už v pátek se hodnoty mé váhy, zcela pochopitelně, vyšplhaly k nebezpečnému číslu. Tak jsem podruhé v životě, po čtyřech letech, nasadila Dukanovu dietu. A také rychlou chůzi. Nedělní výkon téměř hodinový, byl příjemný. Cestou můj oblíbený kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého.

Karla Velikého A večer Rybova mše u Ignáce. Vánoční to ozvěna! Pak s kamarádkou víno na Národní  zakončilo tuto neděli. Bohu díky. Pondělí 19. 1. 2015

Mrtvý a živý

Žijete nebo jste mrtví? Jak to máte?

"Ale, Tony," naříkala, "tohle je sebevražda. Máš dar. Můžeš se uzdravit. Můžeš pomáhat lidem, kteří nevědí, co teď víš ty. Sám si bereš svůj život!"

"Ne, Maggie, neberu. Tohle nedělám. Neberu si život. Kdyby měl Bůh s mým životem nějaký úmysl, pak by mě sám vyléčil, ale já to udělat prostě nemůžu."

"Jenže, Tony," prosila, zatímco ji přemáhal žal, "když to neuděláš, tak zemřeš. Copak to nechápeš? Já nechci, abys umřel."

"Maggie, nejdražší Maggie, já to chápu. A ty si nedokážeš vůbec představit, co pro mě tvoje slova znamenají. Ale chápu to. Já už jsem byl mrtvý. Byl jsem mrtvý po většinu svého života a ani jsem o tom nevěděl Chodil jsem si po světě v domnění, že jsem živý, a svou smrtí jsem každého kolem ničil. To už neplatí. Žiju. Poprvé ve svém životě jsem naživu, svobodný a schopný opravdu svobodné volby, a už jsem se rozhodl. Volím si život..."

Wm. Paul Young: Křižovatky, kap. Dar, str. 267, odst. 5 - 8, Knižní klub, 2013

Křižovatky Neděle 18. 1 2015

Zrcadlo

Začalo to zcela nevině. Výrokem o úmrtích roku 2014, které nás nejvíce zasáhla. Při jednom jméně se jeden z diskutujících zmínil o chování nedávného nebožtíka, obecně uznávaného umělce. O chování, které bylo vůči diskutujícímu plné zloby, vzteku, nenávisti, a to jen na základě odlišných názorů.

Znáte to? Myslím, že každý člověk potkal v životě alespoň jednu osobu, která ho - jemně řečeno - iritovala. Možná bez zjevného důvodu. O to hůř. Většinou si s tím nevíme rady. Někdy to přeroste do silných emocí. Podobně jako ve výše zmíněném případu.

Pokračování textu

Vánoce končí

Dnes končí Vánoce 2014. Pro mě Vánoce zvláštní. Několik výjimečných setkání, několik výjimečných zklamání, kupa naděje.  A docela velké ohrožení v Evropě. Prý ale rok 2015 slibuje hojnost. Nevím. Ve vzduchu cítím zásadní střet, boj o život, boj o duši. Každého z nás. Ježíš se narodil, ale co my? Jsme znovuzrození? Vědomě přítomni? Pravdiví a citliví? Z venku to tak nevypadá. Spíš každý proti každému. Teď. Už za chvíli to ale můžeme mít jinak.

Tento týden mi známá vyprávěla sen. V živelné katastrofě stála na jakési plechové boudě unášené větrem a bouří. Propásla setinu vteřiny, kdy se skokem mohla zachránit. Neseskočila nebo nevyskočila. Zemřela.

Jaké seskočení nebo vyskočení čeká nás? Nepřehlédneme svou setinu vteřiny záchrany? Ježišek se už narodil. Možná je řada na nás. 🙂

jesličky Neděle 11. 1. 2015

Křižovatky dočteny

Pondělní čtení v Domově seniorů - ukončen romám Wm. Paula Younga Křižovatky. Mé milé dámy byly výjimečně pozorné posluchačky. Dvě poslední kapitoly jsem pro jistotu četla dvakrát. Stálo to za to. "Teď přichází to nejlepší!," končí autor román v okamžiku, kdy hlavní hrdina Tony uzavřel svou životní pouť.

Slíbila jsem babičkám, že další kniha bude česká. Docela jsem si lámala hlavu s tím, co vybrat. Inspiraci jsem našla na FB - Karel Čapek má letos výročí narození. Tak jsem sáhla po Povídkách z jedné a z druhé kapsy. A milé dámy byly nadšené. Příští pondělí tedy s Čapkem začínáme.

Čapek Úterý 13. 1. 2015